Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv za Říjen 2011

RVP_VT21 Testování

Testování je určitě důležitá věc, ale výsledky testů jsou bohužel často jedinou věcí, která žáky nebo rodiče zajímá. Pokusím se tedy podívat se na testování z pohledu rodiče i z pohledu učitele.

 Jako rodič mám zájem, aby moje dítě dostávalo kvalitní výuku, a mám potřebu se o jeho výsledcích přesvědčit i srovnáním s jinými žáky. Zaujala by mě tedy třeba státní maturita a zveřejnění jejích výsledků. Nechci zde diskutovat o nastavení a kvalitě současné státní maturity, ale jako rodič se chci rozhodovat, kam přihlásím své dítě, podle výsledků, kterých dosahují žáci dané střední školy. Zde tedy vidím pozitivum testování a srovnávání výsledků.

Teď se ale vracím do pozice učitele. Jedna má kolegyně nadšeně vyprávěla o rozdělení skupin podle úrovně, kterou žáci dosáhli v angličtině. Rozumím tomu, že se lépe pracuje s takto rozdělenými žáky. Horší to pak bude s hodnocením žáků a jejich srovnáním z hlediska celku. Učitel vyučující v „horší“ skupině asi nedosáhne takových výsledků jako učitel, který vyučuje pouze premianty. Jestliže se pak podle výsledků žáků, bude hodnotit i kvalita učitele, nikdo nebude chtít učit žáky, kteří nemají předpoklady dobrých výsledků. Zde je jistě na místě pohovořit o nastavení testů. Kdyby se hodnotilo zlepšení žáků, jejich pokrok od vstupní úrovně, bylo by hned zřejmé, jestli se i slabší žák zlepšuje. Měla jsem možnost zúčastnit se testování nanečisto, na konci pátého a devátého ročníku a zde se testovaly jen dosažené úrovně vědomostí. Jak k tomu pak přijdou školy, kam díky demografii spadají převážně hůře vzdělavatelné děti? Taktéž mě zajímá forma testu. Byla jsem svědkem, kdy velmi slabý žák dosáhl při testování vynikajících výsledků, jen díky náhodně zvolené odpovědi. Tvořenou odpověď lze v současnosti hůře vyhodnotit. Zajímavé je porovnání výsledků v prezentaci p. Evy Řídké z CERMAT. Dále zde ještě hraje roli, jak umí žák pracovat s počítačem a jakými počítači škola disponuje. I zde by mě jako rodiče zajímalo, jak na tom škola je, ale vzhledem k omezeným možnostem umístění žáka do jiné školy, se bohužel moc rozhodovat nemohu.

Závěrem lze říci, že testování má přínos jak pro učitele, tak pro žáky a jejich rodiče. Záleží však na nastavení a kvalitě testů. Jakým směrem se bude ubírat testování žáků na základních školách, bychom měli zjistit už příští rok.


RVP_VT21 Metodika vzdělávacích technologií

Příběh o zavedení projektového vyučování do školy

Byla, nebyla kdesi škola, kde se učilo pouze tradičně. Učitelé si před tabulí odvykládali svou látku a děti je znuděně poslouchaly. Jednoho dne zjistili, že některé dny v roce, třeba poslední dny před vánoci či jinými prázdninami, jsou děti ještě nepozornější než obvykle. Protože i učitelé toho měli dost, rozhodli se, že nebudou v tyto dny učit. A protože to byla škola, která chtěla jít s dobou, usnesla se, že zmiňované dny nazve projektovými dny. Z počátku byli učitelé trochu rozpačití, protože nevěděli přesně, co se po nich chce, ale jak probíhal jeden projektový den za druhým, začali se na ně více připravovat a děti těšit. Někteří pracovali s dětmi hlavně v umělecké rovině – výtvarné umění, hudba, jiní pracovali s technikou – vyhledávali a zpracovávali data a někteří vyrazili mezi lid, aby se od něj dozvěděli něco nového. Výsledky svého bádání pak žáci vystavovali a předváděli ostatním, ať při společných setkáních, výstavami na zdech školy nebo třeba prezentací na webu. Určitě toho mají ještě hodně co vylepšovat, ale vydali se správným směrem. Loni si například vyměňovali zážitky a informace s dětmi ze Slovenska. Že by snad začátek cesty k eTwinningu?

Znáte také takovou školu? Ona totiž spousta vynálezů a zlepšení začala snahou ušetřit si práci. A tak nehleďme na to, že bychom to měli dělat, protože se o tom všude pořád mluví, a ušetřeme si práci. Protože vykládat třídě znuděných a nepozorných žáků totiž zbytečná práce je.


RVP_VT21 Hry

Ve škole používám hry zejména v hodinách angličtiny při výuce malých dětí. Částečně jsou to výukové hry, například od firmy Silcom (www.silcom-multimedia.cz), často jsou to připravené jednoduché aktivity jako pexeso, domino, kimovky či přiřazování obrázků, ať už ve formě pro interaktivní tabuli nebo jako deskové hry. Děti v tomto věku jsou velice hravé a vůbec si neuvědomují, že se hrou učí. Je zajímavé, že například nakladatelství Oxford Univerzity Press vydává jako nedílnou součást pracovního sešitu angličtiny Happy street MultiROM, kde jsou také jednoduché hry k procvičování učiva. Musím říci, že děti se na ně velice těšily a využívají je.

Dále mě zajímá využití her při reedukaci poruch učení. Mezi firmy, které se tímto problémem zabývají, patří třeba GeMiS (www.gemis.cz). Již dříve se často mluvilo o nápravě poruch soustředění pomocí EEG Biofeedback (www.eeg-biofeedback.cz), kde se taktéž využívá pro děti přitažlivější forma – hra. Děti se zde za pomoci speciálního zařízení, čelenky, učí ovládat počítač pomocí mysli. Dnes si tuto „čelenku“, na ovládání některých funkcí počítače, může pořídit skoro každý, my ji pořídili za cca 2 tisíce. Informace o funkcích a použití například zde extrahardware.cnews.cz/ovladejte-hry-mozkem-ocz-neural-impulse-actuator. Bohužel naučit se s ní pracovat vyžaduje určitý trénink, přes který jsme se zatím nedostali.

Ačkoliv nepatřím mezi pravidelné hráče, čas od času si nějakou hru zahraji. Upřednostňuji logické hry a v případě, že narazím na nějakou zajímavou, přichází moje herní období. To pak i několik hodin dokážu znovu a znovu hrát a pokoušet se zlepšit své výkony. Pak nastává doba, kdy zjistím, že se už nikam dál neposunu a jsem naštvaná, že jiní to zvládají (viz tabulky výsledků). Závěrem: pozitiva – zábava, trénink koncentrace, logického uvažování a práce pod vlivem stresu (to když jsou to hry omezené časovým limitem), negativa – nedostatek času na jiné činnosti a nakonec deprivace z vlastní neschopnosti. Podobné fáze pozoruji u dětí. Nejprve zaujetí a neustálé hraní, pak postupné vyhasínání zájmu, u každého v trochu jiném časovém horizontu, často podle toho, jak jsou úspěšní. A je úplně jedno, zda se jedná o hru počítačovou nebo deskovou.

Můj názor pro nasazení her do výuky:

  • Ano, pokud mají nějaký výukový cíl. V takovém případě v předmětu, kam patří.
  • Jestliže hodnotíme výsledky, jsem pro použití ve skupinách, kde se rozvíjí schopnost spolupráce a odpadá zahanbení jedince, který z různých důvodů nestíhá ostatní. Přeci jen jde o zábavu a ta by neměla vyvolávat nepříjemné pocity.

RVP_VT21 Vliv technologií

Ve své reflexi na studijní materiály L2 jsem si vybrala několik bodů k vyjádření.

1.        Vliv technologií na děti

Podle amerického výzkumu z roku 2009 je denní suma působení médií na dítě ve věku 8 – 18 let více než deset hodin.

Všichni jsme si vědomi negativního vlivu technologií v tak velkém množství. Nemělo by tedy být úkolem jak učitelů, tak rodičů, omezit přísun mediálního působení na naše děti? Nemám na mysli omezování typu zákazu, ale nabídnout alternativy (sportovní či umělecké kroužky, dětské organizace apod.). Když média, pak v mezích možností kontrolovat kvalitu.

Zajímal by mě výzkum stejné skupiny dětí v ČR. Podle mých soukromých dotazů na rodiče a děti ve věku 8 – 11 let, nepřekračuje denní expozice naštěstí více jak tři hodiny.

2.        Technologie ve vzdělávání  ( odkaz na některé body přednášky doc. Zounka)

  • „Žáci (15 let) používají internet především k zábavě, ne pro práci ve škole.“ Je tedy zřejmé, proč byly výsledky žáků nejvíce používajících počítače nejhorší („ti, co využívali počítače nejdéle, měli nejhorší výsledky“)
  • „91 % počítačů je soustředěno v počítačových pracovnách.“ Dle mých zkušeností je organizačně obtížné zajistit životnost počítačů ve třídě. A i přesto, že by nám neměla vidina zničení počítače bránit v jeho umístění v učebně, bohužel to tak často je. Zde je možná na místě diskuze mobilní počítačové učebny. Nezdá se mi, že to přinese úsporu času oproti přesunu do počítačové učebny a navíc přibývá nutná správa těchto zařízení.
  • „Zapojení ICT do výuky pedagogem – 80,1 % ICT nebylo při výuce využito.“ Z pohledu naší školy to je způsobeno i tím, že máme pouze dvě interaktivní tabule a dvě učebny informatiky v žalostném stavu na 20 tříd. Jedinými technologiemi jsou pak CD přehrávač nebo televize s přehrávačem DVD.

 

3.        Encyclopaedia Britannica

Přestože uznávám přínos webu 2.0, částečně chápu odpor zastánců této instituce (E. B.) k němu. Při jeho využívání je nutné ověřovat informace a kontrolovat důvěryhodnost zdroje, což často jeho uživatelé nečiní. Měli bychom tedy dohlížet, aby naši žáci  byli kritičtí k takto získaným informacím.